STRAKONICE – První vlaštovkou metody Marka Komissarova ve Strakonicích byl týdenní kurz intuitivního vidění pro děti. Již v prvních dnech se všichni malí účastníci naučili vidět v černé masce, bez použití zraku. Za pár hodin od takzvaného rozkoukání začali účastníci kurzu hrát bez pomoci zraku například pexeso. Nejde přitom o zázrak, ale využití orgánu, který již dávno v naší civilizaci nepoužíváme, ale o jehož existence víme z historie. Jde o takzvané třetí oko.
Tento vjemový orgán byl často zaznamenán v malbách známých z řecké mytologie či zobrazován na rytinách skalních vyobrazení. Aktivaci třetího oka mohou nevidomí lidé využít k opětovnému návratu do plnohodnotného života. U většiny dospělých se třetí oko aktivuje až po delší době. Čeho však mohou dospělí dosáhnout rychleji, je takzvané intuitivní vědění nebo take informační vnímání okolního světa.
Metodu Marka Komissarova vyučuje v Čechách jeho žák Jan Světlák. Ten před necelým půl rokem zavítal na pozvání lektorky metody EFT Jany Grohmanové do Strakonic. Zde do metody intuitivního vědění zasvětil dospělé. Jak týdenní kurz probíhal a co těmto lidem přinesl?
Dvě hodiny stačí
Kurz ve Strakonicích začal přednáškou pro přihlášené účastníky i veřejnost. Lektor Jan Světlák jej zahájil slovy: “Dovedete si představit svět bez lží, válek a bídy? Pro mnohé je to nepředstavitelné, ale rozhodně to není nemožné. Pokud by se ve školách začala vyučovat metoda Marka Komissarova a všichni by se zdokonalovali v metodě intuitivního vědění, nemohl by nikdo lhát a podvádět. Lidé by se museli dohodnout a respektovat navzájem. Rozhodně by nemohl žít jeden na úkor druhého,” vysvětlil lektor.
Od takového stavu je však naše společnost na míle vzdálená, a tak se v současné době školí alespoň jedinci, kterým připadá tato metoda užitečná, a chtějí na svém růstu pracovat. Slovo pracovat je u této metody velmi důležité. Na vlastní kůži jsme vyzkoušeli, že nejde o žádné nadpřirozené schopnosti, které se objeví jen u takzvaně vyvolených. Jde čistě a jen o pravidelný trénink mozku. Nelze jej zaměňovat například s intuicí, kterou si pěstují kartáři a jiní věštci.
Komissarova metoda se stále zkoumá. Její objevitel pracuje společně s dobrovolníky, kteří metodou prošli, vědci a lékaři na podkladech, které by prokázaly princip jejího fungování a využití v praxi. Jan Světlák však upozornil na fakt, že se Komissarov již setkal s nemalým odporem různých společenských skupin, které se snaží jeho metodu znevážit, jelikož by s největší pravděpodobností pak skončil jejich společenský vliv či výdělečný podnik. Pro demonstraci, čeho lze usilovným cvičením této metody dosáhnout, s sebou lektor přivedl několik absolventů kurzu. Dětská dvojice složená z dívky a chlapce předvedla, co vidí i bez použití zraku. Dospělá absolventka Komissarovy metody ukázala, že bez použití zraku vidí na přibližně sedm metrů obrázek o velikosti hrací karty. Popsala, jak tuto metodu využívá ve své práci. Při vyhledávání informací nemusí procházet všechny materiály, ale pomocí vytrénované schopnosti si bez listování v knize naprosto přesně otevře na straně, kde je daná informace. Ne však náhodou, ale pokaždé a přesně. Jde tedy o jakousi předvídavost, cíleně trénovanou a ověřenou. Nejde o to, že něco tušíte, ale víte, což je velký rozdíl.
Druhý den po besedě začal týdenní výcvik. Každý den se účastníci kurzu sešli ve studiu Daja na dvě hodiny intenzivní výuky teorie i praxe. Proč dvě hodiny? To je doba, kdy je mozek schopen vnímat. Pak přichází únava a snížená koncentrace.
Barvy, tvary a sto kelímků
Začalo se nácvikem poznávání barev. Do několika stejně barevných papírů je vmíchán jeden odlišný. Lektor je předkládá před zavřené oči prvního dobrovolníka. Jakmile přijde na řadu papír s jinou barvou, je rozpoznán a Jan Světlák nešetří obdivem. Lektorova pozitivní podpora se pak prolíná celým kurzem. “Jde o to, abyste se naučili vypnout to, co po vás vždycky chtěli rodiče i učitelé, a to je myšlení. Rozum je v tomto případě překážkou. Je třeba zachytit první přicházející informaci bez jejího zpracování rozumem. Ten přichází jako druhý a naši správnou myšlenku zpochybní. Pak děláte chyby,” vysvětlil Světlák.
Bylo třeba začít si věřit a přitom stále trénovat intuici pomocí třetího oka a jeho nasměrování na daný předmět. Bylo zřejmé, jak kolísala a stoupala výkonnost podle toho, jak kdo v danou chvíli zapojoval či dokázal takzvaně vypnout svého hodnotitele, tedy rozum. Po poznávání barev se další den rozpoznávaly tvary jednotlivých předmětů. Lektor se při tom snažil předkládat co nejabsurdnější a rozumem nepředvídatelné předměty. Ty schovával pod kelímek tak, aby jej nikdo nedokázal identifikoval zrakem. Někomu se dařilo lépe, jinému méně. Nebyl ale nikdo, kdo by se alespoň nepřiblížil barvou či tvarem. Trénovalo se poctivě a únava i bolest hlavy se dostavila téměř pokaždé. Na konci týdne již tlak v hlavě ustupoval.
Poslední den přišel lektor s nejtěžším úkolem. Na první pokus poznat, pod jakým ze sta stejných kelímků je srolovaná stokoruna. Podařilo se a Jan Světlák byl coby lektor se svou prací spokojen. V průběhu kurzu dával praktické příklady, co vše tato metoda umožňuje. Sám říká, že jde o metodu neomezených možností. Každého napadla i možnost zneužití, ale jak připomněl lector na začátku kurzu, pokud se budou lidé vzdělávat, není možné tuto metodu zneužít. Proč? Mezi její výhody patří například to, že přesně víte, když někdo nemluví pravdu. Pomocí této metody odhalíte vše, co je vám skryté nebo co kdo skrýt chce.
“Ti nejlepší umí například na dálku přečíst obsah nějaké knihy či dokumentu. Každý, kdo poctivě trénuje, se může naučit pomocí této metody dělat v životě správná rozhodnutí a tím se vyvarovat zbytečných problém. Můžete tak zjistit, zda podepsat smlouvu či nikoli. Při jakém konkurzu či pracovním pohovoru uspějete a vyvarovat se tak absolvování mnoha dalších. Možností využití je mnoho a záleží jen na tréninku. Díky této metodě můžete pomáhat sobě i druhým,” uzavřel kurz Jan Světlák.
Pavla Maradová
Magazín Týdeníků Táborsko, Milevské noviny, Písecké postřehy, Strakonicko 5/2015–strana 15
